Měření vlhkosti: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách. | V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách. | ||
− | == | + | == Vyjadřování vlhkosti == |
− | |||
− | |||
'''Absolutní vlhkost ''F''''' | '''Absolutní vlhkost ''F''''' | ||
Řádek 12: | Řádek 10: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>\Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right)</math> | + | | align="center" | <math>\Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right)</math> |
− | | align=right| [12.1] | + | | align="right" | [12.1] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v praxi používá velmi zřídka. | Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v praxi používá velmi zřídka. | ||
Řádek 25: | Řádek 23: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>{x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}}</math> | + | | align="center" | <math>{x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}}</math> |
− | | align=right| [12.2] | + | | align="right" | [12.2] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
'''Objemový zlomek vodní páry''' | '''Objemový zlomek vodní páry''' | ||
Řádek 36: | Řádek 34: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>{\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}}</math> | + | | align="center" | <math>{\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}}</math> |
− | | align=right| [12.3] | + | | align="right" | [12.3] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu. | V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu. | ||
Řádek 49: | Řádek 47: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>\phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math> | + | | align="center" | <math>\phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math> |
− | | align=right| [12.4] | + | | align="right" | [12.4] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu '''' k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku | Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu '''' k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku | ||
Řádek 58: | Řádek 56: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>\phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}}</math> | + | | align="center" | <math>\phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}}</math> |
− | | align=right| [12.5] | + | | align="right" | [12.5] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry | Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry | ||
Řádek 67: | Řádek 65: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>\phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math> | + | | align="center" | <math>\phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math> |
− | | align=right| [12.6] | + | | align="right" | [12.6] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k nejčastěji využívaným způsobům v technické praxi. | Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k nejčastěji využívaným způsobům v technické praxi. | ||
− | '''Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb | + | '''Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb</sub>''' |
Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb </sub>odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0 °C indikováno kondenzací vody, pod 0 °C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen. | Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb </sub>odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0 °C indikováno kondenzací vody, pod 0 °C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen. | ||
Řádek 84: | Řádek 82: | ||
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | {| style="border-spacing:0;width:14.808cm;" | ||
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | |- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;" | ||
− | | align=center| <math>X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right)</math> | + | | align="center" | <math>X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right)</math> |
− | | align=right| [12.7] | + | | align="right" | [12.7] |
− | |- | + | |- |
|} | |} | ||
kde ''m''<sub>s</sub> je hmotnost vysušeného vzorku. | kde ''m''<sub>s</sub> je hmotnost vysušeného vzorku. |
Verze z 17. 1. 2024, 16:59
V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách.
Vyjadřování vlhkosti
Absolutní vlhkost F
Absolutní vlhkost vyjadřuje podíl hmotnosti vodní páry [math]\displaystyle{ {m}_{{H}_{2}O} }[/math]k objemu vlhkého vzduchu Vvl. Jedná se vlastně o vyjádření hustoty vodní páry, nebo hmotnostní koncentraci vodní páry.
[math]\displaystyle{ \Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right) }[/math] | [12.1] |
Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v praxi používá velmi zřídka.
Molární zlomek vodní páry
Molární zlomek vyjadřuje podíl látkového množství vodní páry [math]\displaystyle{ {n}_{{H}_{2}O} }[/math]a celkového látkového množství plynu, tj. vodní páry a vzduchu.
[math]\displaystyle{ {x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}} }[/math] | [12.2] |
Objemový zlomek vodní páry
Objemový zlomek vyjadřuje podíl objemu vodní páry a celkového objemu vlhkého plynu.
[math]\displaystyle{ {\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}} }[/math] | [12.3] |
V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu.
Relativní vlhkost j (%)
Relativní vlhkost je definována jako poměr molárního zlomku vodní páry při dané teplotě a celkovém tlaku k molárnímu zlomku nasycené vodní páry za stejné teploty a tlaku.
[math]\displaystyle{ \phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}} }[/math] | [12.4] |
Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku
[math]\displaystyle{ \phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}} }[/math] | [12.5] |
Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry
[math]\displaystyle{ \phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}} }[/math] | [12.6] |
Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k nejčastěji využívaným způsobům v technické praxi.
Teplota rosného bodu trb
Teplota rosného bodu trb odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0 °C indikováno kondenzací vody, pod 0 °C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen.
Obsah vlhkosti v sušeném vzorku X (%)
Obsah vlhkosti v sušeném vzorku X se vypočítá jako poměr hmotnosti vody mv a počáteční hmotnosti vzorku m0 a vyjadřuje se v %
[math]\displaystyle{ X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right) }[/math] | [12.7] |
kde ms je hmotnost vysušeného vzorku.