Měření vlhkosti: Porovnání verzí

Z Kyberwiki
Řádek 1: Řádek 1:
 
V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách.
 
V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách.
  
== {{anchor|Toc345141714}} {{anchor|Toc393348765}} Vyjadřování vlhkosti ==
+
== Vyjadřování vlhkosti ==
 
 
<div style="margin-left:1.501cm;margin-right:0cm;">{{anchor|Toc384759839}} <span style="background-color:#00ffff;">''Karel Kadlec''</span></div>
 
  
 
'''Absolutní vlhkost ''F'''''
 
'''Absolutní vlhkost ''F'''''
Řádek 12: Řádek 10:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>\Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right)</math>
+
| align="center" | <math>\Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right)</math>
| align=right| [12.1]
+
| align="right" | [12.1]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k&nbsp;této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v&nbsp;praxi používá velmi zřídka.
 
Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k&nbsp;této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v&nbsp;praxi používá velmi zřídka.
Řádek 25: Řádek 23:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>{x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}}</math>
+
| align="center" | <math>{x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}}</math>
| align=right| [12.2]
+
| align="right" | [12.2]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
'''Objemový zlomek vodní páry'''
 
'''Objemový zlomek vodní páry'''
Řádek 36: Řádek 34:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>{\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}}</math>
+
| align="center" | <math>{\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}}</math>
| align=right| [12.3]
+
| align="right" | [12.3]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu.
 
V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu.
Řádek 49: Řádek 47:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>\phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math>
+
| align="center" | <math>\phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math>
| align=right| [12.4]
+
| align="right" | [12.4]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu '''' k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku
 
Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu '''' k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku
Řádek 58: Řádek 56:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>\phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}}</math>
+
| align="center" | <math>\phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}}</math>
| align=right| [12.5]
+
| align="right" | [12.5]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry
 
Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry
Řádek 67: Řádek 65:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>\phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math>
+
| align="center" | <math>\phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}}</math>
| align=right| [12.6]
+
| align="right" | [12.6]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k&nbsp;nejčastěji využívaným způsobům v&nbsp;technické praxi.
 
Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k&nbsp;nejčastěji využívaným způsobům v&nbsp;technické praxi.
  
'''Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb'''</sub>
+
'''Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb</sub>'''
  
 
Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb </sub>odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0&nbsp;°C indikováno kondenzací vody, pod 0&nbsp;°C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen.
 
Teplota rosného bodu ''t''<sub>rb </sub>odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0&nbsp;°C indikováno kondenzací vody, pod 0&nbsp;°C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen.
Řádek 84: Řádek 82:
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
{| style="border-spacing:0;width:14.808cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
 
|- style="border:none;padding-top:0cm;padding-bottom:0cm;padding-left:0.191cm;padding-right:0.191cm;"
| align=center| <math>X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right)</math>
+
| align="center" | <math>X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right)</math>
| align=right| [12.7]
+
| align="right" | [12.7]
|-
+
|-  
 
|}
 
|}
 
kde ''m''<sub>s</sub> je hmotnost vysušeného vzorku.
 
kde ''m''<sub>s</sub> je hmotnost vysušeného vzorku.

Verze z 17. 1. 2024, 17:59

V úvodní části textu věnovaného měření teploty bylo konstatováno, že teplota ovlivňuje prakticky všechny procesy v přírodě i technice. Podobně i vlhkost má vliv na celou řadu přírodních a technologických procesů, a proto zjišťování vlhkosti je důležitou součástí technologických měření. Pro měření vlhkosti existuje mnoho metod; v dalším textu je věnována větší pozornost provozním metodám, které jsou rozděleny do dvou skupin, a to měření v plynech a v pevných látkách.

Vyjadřování vlhkosti

Absolutní vlhkost F

Absolutní vlhkost vyjadřuje podíl hmotnosti vodní páry [math]\displaystyle{ {m}_{{H}_{2}O} }[/math]k objemu vlhkého vzduchu Vvl. Jedná se vlastně o vyjádření hustoty vodní páry, nebo hmotnostní koncentraci vodní páry.


[math]\displaystyle{ \Phi =\frac{{m}_{{H}_{2}O}}{{V}_{\mathit{vl}}}\left(g/{m}^{3}\right) }[/math] [12.1]

Absolutní vlhkost závisí na teplotě a tlaku. Vzhledem k této skutečnosti se vyjádření absolutní vlhkosti v praxi používá velmi zřídka.

Molární zlomek vodní páry

Molární zlomek vyjadřuje podíl látkového množství vodní páry [math]\displaystyle{ {n}_{{H}_{2}O} }[/math]a celkového látkového množství plynu, tj. vodní páry a vzduchu.


[math]\displaystyle{ {x}_{{H}_{2}O}=\frac{{n}_{{H}_{2}O}}{{n}_{{H}_{2}O}+{n}_{\mathit{vzd}}} }[/math] [12.2]

Objemový zlomek vodní páry

Objemový zlomek vyjadřuje podíl objemu vodní páry a celkového objemu vlhkého plynu.


[math]\displaystyle{ {\phi }_{{H}_{2}O}=\frac{{V}_{{H}_{2}O}}{{V}_{{H}_{2}O}+{V}_{\mathit{vzd}}} }[/math] [12.3]

V případě ideálního plynu je objemový zlomek nezávislý na teplotě a tlaku plynu.

Relativní vlhkost j (%)

Relativní vlhkost je definována jako poměr molárního zlomku vodní páry při dané teplotě a celkovém tlaku k molárnímu zlomku nasycené vodní páry za stejné teploty a tlaku.


[math]\displaystyle{ \phi =\frac{{x}_{{H}_{2}O}}{{x}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}} }[/math] [12.4]

Relativní vlhkost můžeme vyjádřit ještě dalšími vztahy [12.5] a [12.6]. Jako poměr absolutní vlhkosti plynu k vlhkosti plynu s nasycenými párami vody za téže teploty a tlaku


[math]\displaystyle{ \phi =\frac{\Phi }{{\Phi }_{\mathit{nas}}} }[/math] [12.5]

Jako poměr parciálního tlaku vodní páry k parciálnímu tlaku nasycené vodní páry


[math]\displaystyle{ \phi =\frac{{p}_{{H}_{2}O}}{{p}_{{H}_{2}O,\mathit{nas}}} }[/math] [12.6]

Vyjádření vlhkosti formou relativní vlhkosti (%) patří k nejčastěji využívaným způsobům v technické praxi.

Teplota rosného bodu trb

Teplota rosného bodu trb odpovídá teplotě, na kterou musí být vlhký plyn izobaricky ochlazen, aby došlo k jeho úplnému nasycení, které je při teplotách nad 0 °C indikováno kondenzací vody, pod 0 °C pak tvorbou námrazy. Při teplotě rosného bodu již vzduch není schopen přijímat žádnou vodní páru, vzduch je vodními parami nasycen.

Obsah vlhkosti v sušeném vzorku X (%)

Obsah vlhkosti v sušeném vzorku X se vypočítá jako poměr hmotnosti vody mv a počáteční hmotnosti vzorku m0 a vyjadřuje se v %


[math]\displaystyle{ X=\frac{{m}_{v}}{{m}_{0}}\bullet 100=\frac{\left({m}_{0}-{m}_{s}\right)}{{m}_{0}}\bullet 100\left(\text{\%}\right) }[/math] [12.7]

kde ms je hmotnost vysušeného vzorku.